piatok 29. júla 2011

Kapelle Vorwärts - Brot und Rosen (2011)

Sprístupňujeme na stiahnutie CD "Brot und rosen" nemeckej komunistickej kapely Kapelle Vorwärts, ktorá funguje niekoľko rokov a hrajú v nej aj niektorí členovia už zaniknutej kapely Die Commandantes. Kapela má ženský vokál a hrá predovšetkým známe revolučné piesne.

CD stiahnete na adrese:

Zdroj: musicadelacalle.blogspot.com

Dvacátý devátý

Film, ČSSR 1974. Režie: Antonín Kachlík, hrají: Miroslav Zounar (Klement Gottwald), Adolf Filip (Antonín Zápotocký), Josef Langmiler (Jílek), Václav Švorc (Bolen), Miroslav Maršálek (Mráček), Karel Šebesta (Šmeral), Jaroslav Drbohlav (Mirek), Jaroslav Kuneš (Kopecký), Jiří Ornest (Fried), Viktor Preiss (Šverma), Václav Mareš (Dolanský), Zdeněk Ornest (Stern), Ladislav Večeřa (Handlíř), Ladislav Šimek (Haken), Jiřina Petrovická (Marie Majerová), Zdena Burdová (Marta Gottwaldová), Blažena Holišová (Marie Zápotocká), Eva Čeřovská (Věra), Václav Lohniský (Bechyně), Oldřich Janovský (Hampl), Bohuslav Ličman (Hais), Zdeněk Buchvaldek (Stanislav Kostka Neumann), Ladislav Lakomý (Josef Hora), Miroslav Částek (Ivan Olbracht), Josef Čáp (Jaroslav Seifert), Jiří Juřina (Vítězslav Nezval), Jiří Wohanka (Julius Fučík), Walter Ruge (Thälmann).

štvrtok 28. júla 2011

Recenze - Ján Lenčo: Zástup z rodu hrdých

Kniha Zástup z rodu hrdých
      Přečetl jsem knihu Jána Lenča „Zástup z rodu hrdých", kterou vydal autor vlastním nákladem v Knižním centru Žilina v r. 2009 jako „dárek k dvacátému výročí politického převratu roku 1989". Kniha byla napsána v r. 1974, ale veřejně je vydána až nyní. Pojednává o osudech komunistů - organizátorů odborového a stávkového hnutí a zlepšovatelů - spjatých se dvěma slovenskými textilkami: žilinskou Slovenou a závodem (později V. I. Lenina) v Rybárpoli (dnes součást Ružomberoku).
      První část, věnovaná žilinské textilce, začíná kapitolou o jejím založení v r. 1890. Vypovídá o tom, že nová textilka zajistila pracujícím lidem z okolí jistotu obživy a lepší životní podmínky než měli dosud, přesto však bylo vykořisťování v továrně nelidské a pro nás už nepředstavitelné. „Š. Kozlík, ktorý nastúpil do fabriky roku 1915, vypovedá: ,Za Rakúsko-Uhorska sa robilo až 16 hodín denne. Boli sme často takí ustatí, že sme aj pri stroji zaspali. Väčšina robotníkov bývala na dedinách a chodievali sme denne 15 až 16 km peši, po pás v snehu, v krpcoch. Štyridsať či päťdesiatroční robotníci vyzerali ako sedemdesiatroční starci. Niektorí spávali v nocľahárni. Tu však ich spoločníkmi boli ploštice a vši - zasa sa nevyspali. A ani sa nemali kde poriadne umyť.´

utorok 12. júla 2011

... a rudý prapor zavlaje

film natočený na počest XV. sjezdu KSČ v roce 1975. Převzato z pořadu Mistři českého animovaného filmu. Režie Zdeněk Smetana, komentář Miroslav Moravec

streda 6. júla 2011

O italské komunistické hudební skupině Banda Bassoti plus text písně Stalingrad

Banda Bassotti je italská ska-punková hudební skupina, zformovaná roku 1987 v Římě. Její písně jsou povšechně politické povahy zaměřené na komunistické a antifašistické záležitosti. Mnoho písní se týká také Latinské Ameriky. Tvorba Banda Bassoti je inspirována The Clash a The Specials a od počátku byla velmi politicky aktivní a věnovala pozornost sociálním protestům sympatizujíc s antifašistickým hnutím v Itálii. Jejich jméno pochází z italské verze Disneyho postav Beagle chlapců.
      Nahrávky: Své první album, nazvané Figli della stessa rabbia (Děti ze stejného hněvu) vydala Banda Bassoti v roce 1991 a tato deska jim přinesla obrovský úspěch v místních politických a punkových kruzích. Své druhé album Avanzo di cantiere (Zbytek staveniště) vydali v roce 1995, přičemž desku nahráli v Baskicku se skupinou Negu Gorriak (v baskičtině slovní hříčka Rudá >< krutá zima) a v této sestavě jela kapela turné po Španělsku v průběhu téhož roku. V roce 1996 se skupina rozdělila, aby se roku 2001 opět spojila kvůli pořádání benefičních koncertů. Ve znovu spojené kapele přibyly trombóny a trumpety k dříve striktně kytarovým punkovým prvkům a nahraný koncert byl vydán v tomtéž roce jako live nahrávka na albu nazvaném Un altro giorno d'amore (Další den lásky). V březnu 2002 skupina vydala po sedmi letech od posledního alba desku s názvem L'altra faccia dell'Impero (Na druhé straně impéria). V rámci turné k tomuto albu odehrála Banda Bassoti stovky koncertů ve Špenělsku, Itálii, Japonsku (kde skupina vystoupila s Red hot chili peppers na festivalu Fuji rock). Naštvaní na zpátečnickou politiku Bushe, Berlusconiho se rozhodli nahrát album Asi es mi vida (Takový je můj život). V roce 2004 skupina vydala album Amore e odio (Láska a nenávist).