Zhlédnout film z roku 1921, z doby před 90 lety, je pro každého zájemce o dějiny filmu i o dějiny jako takové bezesporu zajímavé. Jedná-li se o film se sociální tématikou, je pro pokrokového diváka zajímavý dvojnásob. Takovým filmem je sociální drama o pěti obrazech „Šachta pohřebných idejí". Vzniklo před 90 lety v režii Rudolfa Myzeta (1888 - 1963) a Antonína Ludvíka Havla (1894 - 1968) v produkci pražské firmy Vilim. První z dvojice režisérů ztvárnil také hlavní roli horníka, později úředníka a dělnického důvěrníka Havleny.
Od filmu z období, kdy byl tento druh umění v českých zemích ještě v plenkách, nemůžeme očekávat žádné umělecké zázraky, strhující záběry či perfektní kvalitu obrazu a zpracování. Charakterizují jej dlouhé záběry natočené v kuse, téměř bez jakýchkoli detailů. Málokdy je některý herec vidět zblízka. Film je s ohledem na dobu svého vzniku němý (zvukové filmy vznikaly v ČSR až od r. 1930) a psané komentáře k ději jsou poměrně dlouhé a časté, takže velkou část děje obsahují samy o sobě a obrazový doprovod by vlastně ani nepotřebovaly… Za pozornost stojí citace z díla Petra Bezruče (1868 - 1958), již tehdy uznávaného „barda slezského lidu".
Film „Šachta pohřbených idejí" bych doporučil všem reformistům domnívajícím se, že dělnictvo může za kapitalismu hospodářsky zvítězit nad svými vykořisťovateli nebo alespoň „vyrovnat se jim" prostřednictvím společného hospodaření v jednotlivých podnicích, konkurujících kapitalistickým koncernům. Tak smýšlel i inženýr Skála, když ještě za Rakouska-Uherska, před 1. světovou válkou, přesvědčil inženýra Oblomského, aby předal svou šachtu Helenu do společného vlastnictví horníků. „Chtěl bych se dožíti dne, kdy nebude již společenských kast, kdy dělník pracující mozolnýma rukama spojí se s duševním pracovníkem - oba dělníci života… k věčnému bratrství.", praví ve filmu inženýr Skála. Tedy vlastně komunismu, dodávám já. „Učiňte své havíře spolumajiteli podniku, jehož vedoucí silou zůstanete a oni budou participovati na zisku v poměru k vykonané práci." Jako bych četl agitační výzvy dnešních teoretiků KSČM… Každopádně, že filmu kapitalista Oblomský na nabídku přistupuje, zatímco ve skutečnosti bychom takový příklad, pokud vím, hledali v dějinách Rakouska-Uherska i buržoazně demokratické ČSR marně.
Šachtě ve skupinovém vlastnictví se daří a její dělníci se mají lépe, než ostatní. Ti stávkují za zlepšení svých sociálních poměrů. Uhlobaron Kohlmann se snaží zničit Oblomského podnik jakožto nebezpečnou konkurenci ukazující jeho dělníkům cestu k boji za svá práva. To je pěkný (i když asi nechtěný) příměr ke snaze kapitalistů o zničení prvního socialistického státu, Sovětského Ruska. Když se mu to nedaří hospodářsky, chce Oblomského důl zničit prostřednictvím podněcování nově přijatých dělníků proti služebně starším, majícím větší výhody, i prostřednictvím sabotáže - Kohlmannův agent způsobí na šachtě Helena výbuch a potom chce její horníky zaplavit, což naštěstí Havlena překazí. (Opět se nabízí srovnání v reálném boji poražených vykořisťovatelských tříd proti sovětské moci…)
Tvrdé metody konkurence nakonec přivádějí Oblomského podnik ke krachu, ten umírá na selhání srdce a šachtu kupuje Kohlmann. (Inu, i zde se srovnání se SSSR nabízí, ovšem od roku 1921 o 70 let později!) Prohra Rakouska-Uherska ve světové válce, jeho rozpad a nepochybně i vítězství Velké říjnové socialistické revoluce (což ovšem film nezmiňuje) povzbudily hlasy horníků po socializaci, po předání dolů do společenského vlastnictví. Dělnický důvěrník Havlena nabádá dav ke klidu: „Nepředbíhejte událostem! Jen inteligentní dělník může čeliti kapitalistické hydře. … Násilné převraty mají vždy v zápětí reakci." To je zřejmě i přesvědčením autorů filmu, jelikož jejich prezentace „bojovníků za práva dělnictva", reformistů Havleny a inž. Skály, je bezvýhradně kladná. Inženýr Skála, již nikoli spolumajitel, ale pouhý úředník, intervenuje za práva dělníků v nové republice. Uhlobaron Kohlmann je najednou zastáncem republiky, tvrdí, že mu „vždy ležel zájem republiky a dělnictva na srdci" a prosí, aby směl zůstat ředitelem zestátněných dolů. Díky obrovské nezaměstnanosti se mu záhy podaří opět zde vládnout tvrdou rukou. Film končí opět optimisticky, leč idealisticky - vláda na žádost dělnictva jmenuje úředním správcem dolů k všeobecné spokojenosti inž. Skálu. Pokud by měl ovšem film vycházet z tvrdé reality, doly by zůstaly Kohlmannovi (a jeho rodu pak až do r. 1945) a nespokojenost dělníků by byla potlačena četnickými pendreky a bajonety…
Šachtě ve skupinovém vlastnictví se daří a její dělníci se mají lépe, než ostatní. Ti stávkují za zlepšení svých sociálních poměrů. Uhlobaron Kohlmann se snaží zničit Oblomského podnik jakožto nebezpečnou konkurenci ukazující jeho dělníkům cestu k boji za svá práva. To je pěkný (i když asi nechtěný) příměr ke snaze kapitalistů o zničení prvního socialistického státu, Sovětského Ruska. Když se mu to nedaří hospodářsky, chce Oblomského důl zničit prostřednictvím podněcování nově přijatých dělníků proti služebně starším, majícím větší výhody, i prostřednictvím sabotáže - Kohlmannův agent způsobí na šachtě Helena výbuch a potom chce její horníky zaplavit, což naštěstí Havlena překazí. (Opět se nabízí srovnání v reálném boji poražených vykořisťovatelských tříd proti sovětské moci…)
Tvrdé metody konkurence nakonec přivádějí Oblomského podnik ke krachu, ten umírá na selhání srdce a šachtu kupuje Kohlmann. (Inu, i zde se srovnání se SSSR nabízí, ovšem od roku 1921 o 70 let později!) Prohra Rakouska-Uherska ve světové válce, jeho rozpad a nepochybně i vítězství Velké říjnové socialistické revoluce (což ovšem film nezmiňuje) povzbudily hlasy horníků po socializaci, po předání dolů do společenského vlastnictví. Dělnický důvěrník Havlena nabádá dav ke klidu: „Nepředbíhejte událostem! Jen inteligentní dělník může čeliti kapitalistické hydře. … Násilné převraty mají vždy v zápětí reakci." To je zřejmě i přesvědčením autorů filmu, jelikož jejich prezentace „bojovníků za práva dělnictva", reformistů Havleny a inž. Skály, je bezvýhradně kladná. Inženýr Skála, již nikoli spolumajitel, ale pouhý úředník, intervenuje za práva dělníků v nové republice. Uhlobaron Kohlmann je najednou zastáncem republiky, tvrdí, že mu „vždy ležel zájem republiky a dělnictva na srdci" a prosí, aby směl zůstat ředitelem zestátněných dolů. Díky obrovské nezaměstnanosti se mu záhy podaří opět zde vládnout tvrdou rukou. Film končí opět optimisticky, leč idealisticky - vláda na žádost dělnictva jmenuje úředním správcem dolů k všeobecné spokojenosti inž. Skálu. Pokud by měl ovšem film vycházet z tvrdé reality, doly by zůstaly Kohlmannovi (a jeho rodu pak až do r. 1945) a nespokojenost dělníků by byla potlačena četnickými pendreky a bajonety…
Sociální drama „Šachta pohřbených idejí" na jednu stranu ukazuje, že pokojná koexistence podniků v rukou dělníků a kapitalistických koncernů je nemožná, na druhou stranu odrazuje pracující od radikálních řešení, od revoluce, s poukazem na to, že vláda republiky bude hájit jejich zájmy. Jen je třeba „nepředbíhat událostem"… Politické vyznění tohoto díla chápu jako vzkaz proletářům: „Neberte věci do svých rukou, věřte vládě, jež vše vyřeší k vaší spokojenosti!" To je důvod, proč byla „Šachta pohřebných idejí" předmětem kritiky radikální levice už v době svého vzniku (mimochodem také v roce vzniku KSČ). Současně byla terčem kritiky politické reakce za svou „levicovost", za to, že ač reformisticky, přece jen stojí na straně dělníků. A stejně jako naši předchůdci v r. 1921 musíme na film nahlížet i my dnes, po 90 letech, protože podstata společensko-ekonomického systému se nezměnila (totiž změnila, ale v důsledku kontrarevoluce je dnes stejná jako tehdy!), stále stojí proti sobě zájmy vlastníků výrobních prostředků a zájmy proletářů - lidí ekonomicky nucených prodávat svou pracovní sílu. A stejně jako v r. 1921 se dnes snaží početné síly reformistů lidovým masám namluvit, že „jejich" vláda, „jejich" parlament a celá „jejich" politická reprezentace jim snese modré z nebe. Nesnese.
Leopold Vejr
O filmu na Česko-Slovenské filmové databázi: http://www.csfd.cz/film/223493-sachta-pohrbenych-ideiFilm Šachta pohřbených idejí ke stažení ZDE: http://movie-library.cz/film/223493-sachta-pohrbenych-idei
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára