Recenze - "Che Guevara - Revoluce"

V lednu měl v naší republice premiéru životopisný snímek režiséra Stevena Soderbergha pojednávající o osobnosti, která se stala vzorem a legendou pro celé komunistické a pokrokové hnutí a nejen pro něj. Ernesto Che Guevara se stal symbolem revolučního boje za svobodu a hrdinou kubánské revoluce.
      Film (Che Guevera - Revoluce, Španělsko / Francie / USA, 2008, 126 min) začíná v Mexiku, kde se Fidel Castro poprvé setkal s Ernestem Guevarou a kde ho přesvědčil, aby se zapojil do revoluce s cílem svrhnout diktátora Batistu. Následně se děj přesouvá na Kubu.
      Režisér Soderbergh se vyhnul zbytečné pompéznosti a zaměřil se na komorní rekonstrukci kubánských událostí, které jsou poskládány za sebou tak, jak se odehrály, ale často jsou to jen útržky, dokumentaristický styl z pohledu hlavního hrdiny, který v podstatě vypráví to, co prožil během partyzánského působení v kubánských horách přes získávání si důvěry místních obyvatel a jejich zapojování do bojů proti Batistovi přes jejich vzdělávání a plánování dalších kroků a politická rozhodnutí jak Fidela tak i Che Guevary.

      Nejsilnějšími okamžiky filmu jsou především chvíle odehrávající se jak při bojích s Batistovými vojáky, rovněž i útrapy jako astmatické potíže hlavního hrdiny, tak i okamžiky odehrávající se v sídle OSN, kde Che Guevara pronesl svůj projev proti imperialismu USA a také v něm prezentoval postoje Kuby. Tyto části filmu na půdě OSN jsou ztvárněny černobíle, což jim dodává ještě působivější atmosféru.
      Události na Kubě jsou pojaty jako retrospektivy, na které Che vzpomíná při svém pobytu v USA.
      Nestrannost režiséra a jeho snaha o historicky co nejpřesnější vykreslení kubánských událostí je na jedné straně jednoznačným kladem filmu, ale na straně druhé se díky tomu film v některých okamžicích neúměrně vleče. I díky tomu jeho délka dosáhla čtyřhodinové stopáže a snímek byl rozdělen do dvou částí. Ta druhá se má odehrávat v Bolívii a má být o něco temnější než část na Kubě.
      Co se týče obsazení filmu, nemohl si režisér vybrat lépe. Benicio Del Toro je v roli Ernesta Che Guevary naprosto takový, jaký má být, jeho charisma zastiňuje snad všechny ostatní postavy s výjimkou představitele Fidela Castra Demiéna Bichira, který se Del Torovi docela dobře vyrovnává, a to i přesto, že má o něco méně prostoru než hlavní hrdina.
      Technicky je film zvládnutý rovněž velice dobře a jistě potěší jak diváky, kteří čekají trochu té akce, tak i ty intelektuálněji zaměřené. Nutno podotknout, že ty určitě více.
      Vůbec nejpůsobivější je závěrečná bitva o město Santa Clara, která byla rozhodující v boji o osvobození Kuby od Batisty. Opravdu pěkně zobrazuje odhodlané partyzány v čele s Che Guevarou stojící proti demoralizovaným vojákům a zbabělému generálovi, který se nakonec pokusí utéct a když ho na závěr chytí, tak se div nesloží. Velice pěkně působí pointa v podobě toho, když mu Che s úsměvem řekne, že půjde před spravedlivý soud, a on na něj jen nechápavě zírá!
      Rozhodně musím říci, že mě tento životopisný film zachycující osud argentinského lékaře, revolucionáře, ale především vzor pro tisíce lidí po celém světě, usilující o vytvoření lepšího světa, příjemně potěšil a jednoznačně ho doporučuji každému i nezaujatému divákovi, který se zajímá o historii 20. století a především o kubánskou revoluci. Je jasné, že pro nás mladé komunisty je Ernesto Che Guevara více než jen vzorem, ukázkou zásadového marxisty, ale především člověka, který za své myšlenky byl ochotný obětovat i svůj život.
      Druhá část Serberghova snímku má do českých kin dorazit někdy v dubnu a už teď se na ni moc těším a doufám, že bude stejně skvělá jako ta první.

Jiří Hráček